Chovatelská stanice Staměřice

Máme štěňátka . Z pondělí 22.11 na úterý 23.11 se wendě narodila očekávaná štěňátka. Je to pěkná nadílka 9 kluků a 3 holky. První kluk se narodil v 19:50 a poslední živé štěňátko vykouklo na svět ráno v 6:00. Porodní váhy byli od 415g do 460g. Před polednem se narodila ještě jedna holka, ale bohužel se ji již nepodařilo zachránit. Všech 12 štěňátek se má k světu, přibírají na váze a teší se na své budoucí páníčky.

Otec:Juwel Queen Elsa	Matka: Wendy Benco

Tak jsem už trošku povyrostly, ten největší jedlík má 2 kila. Máme očička, zoubky a už víme na co jsou ostatní sourozenci – no přece na kousání ocásků, tlapek a uší. Jinak trénujeme chození, štěkání a sem tam i zavrčení. Mamča už nám utíká, nesmí jí přece venku nic uniknout, tak za námi přijde jen na krmení a hurá ven za ostatníma. No ovšem, když není nikdo doma, tak to má smůlu, protože si nás musí pěkně doma hlídat. Už jsme pěkné šikulky, přišly jsme na to, že se z té bedny dá vylézt, takže nám zkazili radost a přidali hrazení. No protože 11 dětí dá naší mamce při krmení zabrat, tak panička přikrmuje, včera nám zkoušela dát kašičku do misky, my jsme to ovšem pojaly trochu jinak a místo snědění kaše jsme si v ní pěkně zaplavaly. Potom si nás musela mamka pěkně umýt. Kdyby se na nás 11 rošťáků chtěl někdo přijet podívat, tak stačí jen zavolat nebo napsat a budem se na Vás těšit. Třeba se někomu zalíbíme a odveze si některého z nás na konci ledna domů jako svého nového kamaráda.
23.prosince jsme oslavily své první narozeniny – 1měsíc. Dostaly jsme plyšové kamarády. Bohužel zalíbily se naší kámošce Debbie a všechny nám sebrala a nechtěla vůbec vrátit. Protože na nás škaredě vrčela, tak nám panička zas hračky raději vzala. Jinak už jsem také přestěhovaní – jsme jako velcí pejsci s ostatními velochy v prádelce. Je to tam pro nás lepší – větší, jsou tam bezva schovávačky a taky, když svítí sluníčko a není veliká zima máme otevřené dveře na dvůr. Někteří odvážlivci se již byly venku podívat, ale honem, honem zase utíkaly zpět do teploučka. Najednou máme moc maminek, ale mlíčko je bohužel jen u jedná. Nejvíce se o nás stará babča Ajka, ta si nás adoptovala a půjčuje nás mamce jen na krmení. No už jsme také od ní dostaly párkát za ucho – to, když provedem něco, co se prý nedělá. Babuška Daduška s námi moc nekamarádí, chvíli vydrží, když se k ní přitulíme, ale jak ji začnem tahat za ocas nebo kousat uši, tak se zvedne a jde raději pryč. No nejlepší zábava je s Debžou. Je to sice takové slonisko, které nám při hře ještě stoupne na tlapku, ono to moc bolí a pak plačeme, ale za chvíli jsem zas kamarádi. Akorát, kdyby nám nebrala ty hračky. No taky jsme dostali v prádelně místo bedny na spaní ohrádku s hoblinami, kam prý máme chodit čůrat a kakat, ale když ono se v těch hoblinách tak krásně vyvaluje. I babča Dáda se tam ráda válí a to se pak panička zlobí, protože je pak celá hoblinová. No hobliny jsou všude, i v obýváku, ale za to my přece vůbec, ale vůbec nemůžeme. Jinak už dostáváme na papání samé dobrůtky a misky bývají hned prázdné. Nejlepší je ovšem syrové mleté maso, to jsme jak piraně. Když tak pěkně papáme, tak už máme od 3800g do 4450g.